Stavební pozemky v jižním až jihozápadním svahu v mimořádně atraktivní lokalitě v širším centru Ústí nad Labem. Dle územního plánu určené pro výstavbu šesti viladomů nebo bytových domů. Téměř Obdélníkový tvar pozemku je umístěn v klidové zóně se vzrostlými stromy a jedinečnou vyhlídkou na řeku Labe, hrad Střekov, oblíbený výletní zámeček Větruši a panorama Českého Středohoří. IS v bezprostřední blízkosti

Výměra: 10 436 m2
Cena: 1 300 Kč/m + provize

Počet obyvatel – 97.164

Deváté největší město České republiky a přirozené průmyslové, administrativní, obchodní, kulturní a školské centrum regionu severozápadních Čech. Město má výhodnou polohu u hranic se Spolkovou republikou Německo a leží na křižovatce významných trans-evropských dopravních tras. Napojením na evropskou dopravní síť zde vznikne logistický uzel nadregionálního významu. Město je sídlem Ústeckého kraje a jedním z administrativních center územního celku NUTS II, kde žije více než 1 mil. obyvatel. Investorům je k dispozici moderní síť technické infrastruktury, komunikací, železničních vleček a městské hromadné dopravy. Ve městě a okolí se nacházejí atraktivní a snadno dostupné rekreační oblasti a kapacity.

webové stránky: http://www.usti-nl.cz

Obec Stříbrníky (dříve Ziebernik cca od roku1438) získala svůj název díky tomu, že se zde ve středověku kutalo stříbro. Pozůstatky stříbrných štol lze doposud nalézt v údolí Stříbrnického potoka. (500m jihovýchodně od předmětných pozemků)

Od roku 1438 existují záznamy o těžbě stříbra a také o existenci tzv. dědičné štoly, která odvodňovala několik hlubinných šachet a jam. Roku 1491 Rada českého města Ústí n. L. propůjčila stříbrný důl Bartoloměji Čapkovi ke kutání. Tato zpráva patří k posledním, které dokládají stoletou historii stříbrnických dolů. Na jižním úpatí kuželovité Horky (600m západně od pozemku) vystupuje na povrch z černého čediče světlý sodalitový syenit. Tady byly budovány středověké štoly, stejně jako v údolí Stříbrnického potoka. Jednotlivé doly byly zřejmě roztroušeny po celém Dobětickém vrchu.

Ještě v 19. stol. byly zbytky dolů patrny na východních svazích vrchu. Dnes důlní činnost připomínají jen haldy rozptýlené po lese. Při slabém poprašku sněhu jsou patrná místa, kde země z bývalých východů zaniklých štol "dýchá". V městských zápisech se píše i o tom, jak v dobách finančních potíží město celou poddanskou obec Stříbrníky zastavovalo a v lepších časech ji opět vyplácelo, což svědčí o tom, že zdejší naleziště stříbra byla
značně rozsáhlá a bohatá.

Zdroj: www.mag-ul.cz